Naši čtvrťáci letos objevují nový předmět – vlastivědu. Pro někoho to byla na začátku velká neznámá a objevily se i obavy, jiní byli od první chvíle plní nadšení a zvědavosti. Dnes už ale můžeme říct, že jsme si vlastivědu opravdu vzali za svou.

V 1. pololetí jsme se věnovali zeměpisné části učiva. Učili jsme se pracovat s mapou, poznávali jsme světové strany a trénovali orientaci v krajině i pomocí buzoly. Povídali jsme si o povrchu a vodstvu České republiky, seznamovali jsme se s jednotlivými kraji a objevovali jejich významné památky i zajímavosti. Děti si vyzkoušely práci s atlasem, plnily mapové úkoly a často nás překvapily svými znalostmi.

Ve 2. pololetí nás čekají dějiny osídlení naší země. Společně se vydáváme do minulosti a objevujeme, kdo na našem území žil před námi a jak se postupně utvářely naše dějiny.

Vlastivěda nám navíc krásně prolíná i do dalších předmětů.
V českém jazyce píšeme například dopis do pravěku, ve výtvarné výchově se pokoušíme o jeskynní malby a v pracovní výchově modelujeme pravěké nástroje nebo Věstonickou venuši. Učení tak není jen o čtení a poslouchání, ale o tvoření, objevování a prožívání.

Myslím, že dnes už se nikdo nového předmětu neobává – naopak. Vlastivěda nás baví a těšíme se na další společné objevování.